Na mlíko

Oblíbená zábava běloruských dětí.

Jsou tu tři různé role - někdo z hráčů převezme úlohu hospodyně (hospodáře), druhý se stane kocourem (kočkou), ostatní představují „krajáče s mlékem\", rozestaví se do kruhu, sednou si na bobek, přitisknou hrudník ke kolenům a obejmou svoje nohy ze stran rukama. Hra začíná rozhovorem hospodyně s kocourem:

„Na či-či-či,\" volá hospodyně na kocoura, který přechází opodál. „Mň\'cícíáu,\" zamňouká kocoura zamíří k hospodyni.

„Kdepak ses toulal, macku?\"

„Chodil jsem po dvoře,\" odpoví kocour.

„Chytil jsi nějakou myšku?\"

„Nechytil.\"

„Pročpak?\"

„Nemám na ni chuť. Chci mlíčko tetičko.

„Tak si vyber nějaký krajcíč.\"

Kocour pak začne obcházet kruh dětí. U každého se zastaví, lehce do něho šťouchne a mlsně se olizuje.

„Vybral sis?\" ptá se hospodyně.

Kocour k ní popojde a do ucha jí zašeptá jméno jednoho z hráčů. „Jestli můžeš, vem si ho,\" řekne hospodyně.

Kocour se pak znovu vydá na obchůzku kolem hráčů. Každého uchopí za ramena a nakloní ho doleva se slovy:

„Tebe nechci, tebe taky ne...\"

Když dojde k tomu, jehož jméno pošeptal hospodyni, položí mu ruce na ramena jako všem předcházejícím, ale místo aby ho naklonil doleva, vychýlí ho nečekaně doprava a řekne:

„Tebe chci!\"

Jestliže se mu podaří hráče vyvést z rovnováhy tak, že pustí rukama nohy a překulí se do trávy nebo se opře o zem, vymění si kocour s tímto „krajáčem\" místo a roli. Udrží-li hráč rovnováhu, kocour se vrátí k hospodyni a celý dialog začíná znovu.

Snad si můžeme položit otázku - má smysl učit dnešní děti hry, které vznikly v jiných společenských i materiálních podmínkách? Vědí vůbec dnešní děti -nejen ty městské, ale i venkovské - co je to krajáč? Mléko se i na venkově většinou kupuje v plastikových sáčcích a hospodyně je přechovávají v chladničce, dávno pryč jsou doby, kdy mívali na statku ve sklepě několik velkých kamenných hrnců piných mléka a smetany. Běloruská hra na mlíko se tedy může zdát anachronická. A přece má herní děj pro nejmenší školáky svoje kouzlo, je to vlastně scénka. Na jevišti se také hrají hry z dřívějších dob, nikdo je neodmítá jen proto, že zobrazují to, co bylo kdysi.