Nedobytný hrad

Teď se na chvíli vrátíme zpátky do středověku. Útočištěm každého většího města byla tvrz, pevnost či hrad. Aby obyvatelé hrad ubránili, museli být vynalézaví. Dva až čtyři
\r\ndobrovolníci vyjdou z místnosti. Skupina ostatních stojí v kruhu, vzájemně se zavěsí do sebe a utvoří tak hrad s nedobytnými hradbami. Dovnitř se může dostat jen ten, kdo zná kouzelný dotek, který je tajemstvím hradu. Na tomto jemném doteku se skupina dohodne. Klíčem k hradu může být např, zalechtání na uchu, tah prstem po čele. Potom přijdou dobrovolníci,kteří byli venku, a zkoušejí, jaký jemný dotek „zabere“, Kdo to zjistí, smí vklouznout do hradu, ostatní to zkoušejí dále. Pokud se to nikomu nepodaří, může skupina pomoci tím, že při přibližném doteku hradba mírně povolí.

Reflexe: Je důležité věnovat se všem pocitům při různých dotecích — pozitivním i negativním.
\r\nKaždý by měl při hře umět dát najevo, které doteky mu jsou nepříjemné, ostatní to musí respektovat.

\r\nPoznámka: Předem vyjasníme povolené oblasti doteků!
\r\n